Triatlon je závod. Brušperský triatlon je i zábava.

Plave se v nádrži s kalnou vodou (0.8km). Jede se na kole přes lesy pole (23km). Běží se od hospody u nádrže zase zpět k hospodě u nádrže (4.5km).

Všechno začíná tím, že se kola dají do depa.

Na povel se vběhne do vody. Dál už se jen plave, plave, plave…

Je důležité doplavat na správné místo a nejdůležitější je vyběhnout první z vody.

… najít v depu kolo, na mokré nohy dát ponožky.

…důležité je neztratit kolo.

Pro vodní záchranáře je to nudný pohled když někdo nevyběhne z vody a plave a plave a plave okolo bóje, čekají až se unaví, zvedne ruku, vytáhnou ho.

Nikdo nemůže zemřít, na triatlonu… (může jen v sanitce)

Pak se jede na kole… jak kdo umí. Na jakém kole chce. Obutý, zutý, nebo napůl. Jen přilba je povinná. Boty a trenky ne.

Komu se podaří dojet na kole, ten zase musí najít stojan na své kolo…bez kyslíku to není jednoduché…pak už se jen běží…

Kdo nevěří tomu co má natrénováno, použije doping…

Natrénovaný nebo s dopingem běží triatlonista elegantně a jako střela…

… bez tréninku a bez dopingu je jasně vidět rozdíl…mdlý krok, smrt v očích…

…během tréninku na sezonu je povoleno jídlo v jakémkoli množství.

…každý dostane zapůjčený kontrolní čip, je to drahé vybavení, čip pokud chybí hledá se noha triatlonisty i pod vodou, čip se sundá, hodí do batohu na věšáčku. (červený)

Určitá změna proti Karlovarskému festivalu je v tom, že borci se vítají na ZELENÉM koberci. Pro jistotu se umístí mezi kužely, přece jen borci jsou dezorientovaní…

Za kobercem závod končí…což je úleva

Je několik jistot. Vždy někdo nedoplave, voda má některý rok 12, některý 26 stupňů. Vždy někdo nedojede, cesta je do kopce, z kopce, po schodech, v provozu, přes potoky, po polích s kalužemi močůvky. Vždy někdo padne při běhu… ale co je zajímavé …vždy vyhraje Matera (to je ten se zvednutou rukou)… prostě a jednoduše.